Modrý Portugal (zkráceně MP) je velmi známou a oblíbenou odrůdou pro výrobu červených vín. Jedná se o často odborníky doporučovanou odrůdu pro zkušené i začínající vinaře kvůli nenáročnosti na pěstování a jemným chuťovým vlastnostem. Víno je většinou sladkého charakteru s třešňovým až mnohdy květinovým aroma.
Charakteristika
Víno z Modrého Portugalu bývá většinou méně zabarvené, než ostatní červená vína. Svou barvou připomíná světlý rubín.
Mezi charakteristické rysy pro tuto odrůdu patří zejména třešňová až květinová nasládlá vůně s nádechy zralého ovoce a příjemná, lehce natrpklá chuť. S delší dobou zrání dostává víno nových vlastností, mezi které se řadí zejména aroma. Po pár měsících je možné ve víně cítit čerstvé seno nebo černé koření.
Chuť je příjemná a oproti ostatním červeným vínům ne příliš pronikavá. Díky nízkému obsahu kyselin ve víně je toto víno svěží a dá se kombinovat s mnohými pokrmy. Chuť je intenzivní ale přitom harmonická a sametová. Díky své lehkosti a jemnosti se velmi dobře pije.
Modrý Portugal se kromě konzumace samotné používá také pro scelování (namíchání 2-3 různých odrůd do jednoho vína) těžkých a hutných vín. Právě kvůli svému lehkému a svěžímu charakteru se jedná o vhodnou odrůdu k míchání – výsledné víno rychleji dozrává a zjemňuje chuť a aroma.
Navíc se jedná o jednu z nejčastějších odrůd používaných na výrobu svatomartinského vína i díky svému lehčímu tělu.
Pěstování Modrého Portugalu v ČR a v okolních státech
Modrý Portugal si v České republice zasloužil jednu z předních příček pro pěstování a výrobu červených vín zejména kvůli nenáročnému pěstování. Ale i přes to, že odrůda nese v názvu slovo „Portugal“, nepochází z Portugalska.
V Česku se Modrý Portugal pěstuje jak v Čechách, kde dominuje zejména Litoměřicku, Roudnicku nebo Čáslavsku, tak i na Moravě, kde je nejvíce rozšířen na Kyjovsku, Hodonínsku nebo v Uherském Hradišti.
Tato odrůda se stala populární i ve světě, a to zejména v Evropě. Mezi státy, které každoročně produkují několik tisíc kilogramu Modrého Portugalu, patří:
- Maďarsko
- Francie
- Rumunsko
- Slovensko
- Rakousko
- Německo
- Celá bývalá Jugoslávie
Pěstování
Pěstování Modrého Portugalu není nijak technicky ani klimaticky náročné. I přes to, že nenese vysoké nároky na půdu nebo prostředí, nejlépe se ji daří v sušších hlinitých a štěrkovitých půdách. Hlavní výhodou MP je, že dobře snáší suchá období a vydrží takřka vše.
Zvládá také písčité a vápenaté půdy a sucho celkově. Modrý Portugal je známý zejména pro svou vysokou výnosnost a velké plody. Vysoká výnosnost se však odráží na kvalitě vína. Hrozny průměrně váží okolo 170 gramů a jsou středně velké až velké.
Výnosnost a sklizeň
Další výhodou jsou díky odolnosti révy i výnosy. Ty činí ročně průměrně 10-14 (někdy i 20) tun/ha. Při takové výnosnosti se pohybuje průměrná cukernatost mezi 16 až 21°NM neboli normovaného moštoměru (jedná se o hlavní ukazatel obsahu přírodního cukru v nápojích- zejména alkoholických). Kyselost těchto vín se pohybuje okolo 7-9 gramů/litr.
Obecně platí, že čím vyšší výnosnost víno má, tím méně výrazných prvků víno dosáhne. Modrý Portugal, při výnosnosti 15 t/ha nemá příliš vysokou extraktivnost (zbylý podíl všech složek, jako je cukr, vitamíny, minerály apod. po vypaření 1 litru vody), cukernatost se pohybuje pouze okolo 16 °NM, má méně výraznou barvu a vyšší kyselost (kvůli nedostatku přírodního cukru).
Celkově se dá říci, že čím později byl Modrý Portugal sklizen, tím výraznější chutí a aromatem bude disponovat. To platí téměř u každé odrůdy.
Naopak jí nevyhovují zamořené nebo vlhké půdy, které v kombinaci s přehnojením dusíkatých hnojiv mohou celou rostlinu zahubit.
Modrý Portugal – Choroby a škůdci
Plíseň révová
I přes to, že je Modrý Portugal velmi odolnou odrůdou, potýká se velmi často s plísní révovou (Plasmopara viticola). Jedná se o houbu, která svými spory (výtrusy, kterými se rozmnožuje) napadá celou rostlinu a postupně ji likviduje. Projevuje se hnědavými skvrnami na listech, které se postupně stávají šedobílými. Následně napadá bobule, na kterých tvoří hnědý povlak a scvrkává je.
Anomorfa
Jedná se však o jednu z nejcitlivějších odrůd vůči padlí révovému neboli anomorfa, která způsobuje bílý poprašek na bobulích. Nejlépe se ji vede v teplém a vlhkém počasí, tedy v letních měsících s častými dešti.
Mezi další choroby a škůdce Modrého Portugalu patří spála červená, černá skvrnitost, svinutka, obaleči nebo i vosy a včely, které narušují slupku bobule a tím dávají přístup dalším patogenům.
Historie
Původ této odrůdy je neznámý, avšak jisté je, že Modrý Portugal rozhodně nepochází z Portugalska. V Portugalsku tato odrůda není vůbec pěstována a místní ampelografové (vědci zabývající se původem a vlastnostmi vinné révy) říkají, že MP nemá společné kořeny se žádnou z místních odrůd.
První známky MP jsou z 18 století, ale do Česka se dostal okolo roku 1880. Víno Modrý Portugal bylo velmi oblíbené pro svou příjemnou a snadnou pitelnost – proto se pilo při pracovních přestávkách i během běžných dní. Do státní odrůdové knihy byla zapsána roku 1941 a od té doby se stala velmi často pěstovanou a oblíbenou odrůdou nejen na území České republiky.
Réva MP se pěstuje nejčastěji v Podunají, kam se nejspíše rozšířila z blízkého Rakouska, odkud s největší pravděpodobností pochází.
Genetická analýza odhalila, že Modrý Portugal je dceřinou odrůdou odrůd Sylvánské zelené (otcovská odrůda) a Blaue Zimmettraub (matčina odrůda). Matčina odrůda Blaue Zimmettraub už téměř vymizela – pěstuje se už pouze na území Štýrska.
Podávání Modrého portugalu
Odrůda Modrý Portugal se hodí jak pro samostatné pití, tak k široké škále jídel. Díky své lehkosti a ne příliš výrazné chuti podtrhuje a nenarušuje ať už sladké dezerty nebo zejména slané pokrmy. Původně se Modrý Portugal pil hlavně v kombinaci s masem u obědu, ale skvěle se hodí i k těstovinám, kvalitním sýrům, šunce, biftekům nebo i huse.
Je často podáván v italské kuchyni, kde je jeho ne příliš výrazná chuť a aroma vítána. Vinaři doporučují víno konzumovat mírně podchlazené (tzn 12-14 °C), aby více vynikla chuť jídel.
Dostupnost tohoto vína je v českých krajinách velmi dobrá a také cenově příznivá. Jedna lahev 0,75 litrů koupíte už od 80 Kč.
Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay.com
