Frankovka

Frankovka, také často psána jako „Fraňkovka“, je jednou ze starobylých moštových odrůd révy vinné, ze které se vyrábí červené víno. Jde o velmi populární odrůdu, která si díky svému plnému aroma a kořenovité chuti získala své příznivce po celém světe. Klade vyšší nároky na pěstování a jedná se proto o odrůdu vhodnou spíše pro zkušenější vinaře. Disponuje vysokou kvalitou a zajímavým ostružinovým aroma.

Historie

I přes to, že přesný původ Frankovky dosud není známý, se podle některých pramenů může jednat o odrůdu z německých nebo rakouských oblastí. Podle ampfelografů (vědců, zabývající se původem a vlastnostmi vinné révy) pochází Fraňkovka z dolního Rakouska, odkud se měla rozšířit už v 18. století.

Frankovka se také často ve světě označuje jako „Lemberger“. Podle tohoto synonyma se dá předpokládat, že odrůda vznikla někde v okolí města Lemberg, které však leží jak v sousedním Německu poblíž francouzských hranic, tak ve Slovinsku. Některé zdroje uvádí, že by tato odrůda mohla pocházet z francouzského Alsaska.

Nejvíce pravděpodobnou úvahou je však, že původ Frankovky pochází někde z oblasti rakousko-německých hranic.

Genetické analýzy ukázaly, že odrůda Frankovka je křížencem otcovské odrůdy Gouais blanc a mateřské Blaue Zimmettraube, která je v dnešní době už téměř vymizelá a pěstuje se pouze v německé oblasti Štýrska. Z toho vyplývá, že Frankovka je příbuznou odrůdou k Modrému Portugalovi.

V roce 2007 bylo v Rakousku touto odrůdou osázeno 2640 Ha, což tvořilo 5,5 % celkové plochy vinic. Dále se hojně pěstuje v Německu, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii a zemích bývalé SSSR.

Do státní české odrůdové knihy byla Frankovka zapsána roku 1941, od kterého byla také zapsána do Listiny registrovaných odrůd na Slovensku. Zatímco v Čechách se tato odrůda kvůli nárokům na počasí téměř nepěstuje, na Moravě tato odrůda dominuje cca 5 % vinic.

Na Moravě je Frankovka 2. nejrozšířenější odrůdou a pěstuje zejména v oblastech, jako jsou:

  • Velké Pavlice
  • Slovácko
  • Bzenec
  • Strážnice
  • Podluží

Mezi slovenské nejznámější oblasti, kde je Frankovka pěstována, patří Bratislava, Rača a Levicko. Celkově se Frankovka na Slovensku pěstuje na cca 7% vinic, což je asi o 4 % více než v České republice.

Charakteristika

Réva Frankovky

Réva Frankovky je rostlina, která vypadá spíše jako liána, která dorůstá výšky až několika metrů. Je středně olistěná a plodí velké bobule. Jedná se o keř, který má kmen široký i několik centimetrů a je zbarvený do světle hnědé barvy.

Rostlina má také popínavé úponky, díky kterým se réva může volně pnout a rozšiřovat po různých předmětech a přizpůsobovat se tak okolí.

  • Listy jsou velké, mají tmavozelenou barvu, která se na podzim mění do vínově červené, mají troj laločnatý tvar a kratší řapík.
  • Hrozny jsou velké, hustě osázené a mají trojúhelníkový tvar, průměrná velikost je 18-19 x 15-16 cm.
  • Bobule jsou větší, mají tmavě fialovou barvu, jsou pravidelně kulaté a slabě pokryty voskovou vrstvičkou.

Bobule mají tenčí slupku, dužnina je bez zbarvení a jsou plné chuti. Dají se proto konzumovat i samostatně. Samostatná slupka obsahuje velké množství červeného barviva, díky kterému má výsledné víno velmi plnou rudou barvu.

Vlastnosti vína

Vína Frankovky patří k sušším a tvrdším vínům, které je plné tříslovin (směs kyseliny tříslové a glukózy, které pocházejí ze slupek, stopek a zrníček hroznů, dodávají vínu trpkou a hořkou chuť). Třísloviny se obecně více vyskytují v červených vínech než vínech bílých, což je důvod, proč jsou většinou tato vína trpčí chuti.

Pro zjemnění trpkosti a obsahu tříslovin se používá tzv. proces macerace, při kterém jsou hrozny ještě před výrobou a následným lisováním alespoň 6 dní ponechány ve vodě a nechávaají se louhovat. Tím se zabrání následnému hromadění tříslovin a víno získá lepší konzumní vlastnosti.

Pro přívlastková vína se tento proces dělá i 14 dní a při vyšších teplotách (35 °C) pro větší plnost vína.

Jelikož má Frankovka přirozeně více kyselin, je v celém procesu výroby velmi důležitá jablečno-mléčná fermentace, při které se díky mléčným bakteriím z kyseliny jablečné stává kyselina mléčná, která není tak výrazná. Dojde tak ke snížení kyselosti vína a zlepšení aroma a chuti.

Díky vyššímu obsahu tříslovin a kyselin jsou vinaři nuceni svou úrodu snižovat průběžnou probírkou hroznů. To protože při vyšších výnosech klesá zabarvení hroznů a zvyšuje se jejich kyselost. Zbylé hrozny následně vylisují na rmut, který nechají déle kvasit, díky čemuž vznikne vyšší extrakt (obsah všech zbytkových látek ve víně po kompletním vypaření vody).

Současně se vína Frankovky nechávají vyzrávat v dřevěných dubových sudech metodou „barrique“ i několik let. Tato vína jsou vhodná jak k přímé konzumaci, tak k archivaci.

Chuť a aroma

Víno se stalo velmi populární hlavně u mužů, kteří mají rádi méně sladkou a výraznou chuť. Víno je světle i tmavě rubínové barvy a lze v něm najít i fialové záblesky.

Aroma mladé Frankovky připomíná čerstvou trávu, která se se stářím vína mění na ostružinovou vůni. V aroma naleznete kromě ostružin také švestky, černé třešně, jádra peckovin nebo skořici. Jeho chuť je tvrdší, kořenitá, ovocná a ve vyzrálých vínech hebká a sametová.

Pěstování

Frankovka je jednou z odrůd, která pro svůj růst potřebuje teplejší podnebí a dostatek prostoru. Vyhovují ji lehčí humózní půdy (půdy obsahující humus). Naopak se ji moc nevede ve vlhkých a těžkých půdách. Zvládá jak rovinné oblasti, tak růst na svazích. Vyžaduje velmi dobré oslunění, které nabízí právě svahy.

Dobře snáší vápenaté i štěrkovité půdy, které se dobře a snadno nahřívají. Ani sucho a delší doba bez vody pro tuto odrůdu nejsou problémem a naopak je snáší velice dobře.

Choroby a škůdci

Frankovka je méně odolná proti častým nemocem a škůdcům, jako je plíseň révová (Plasmopara viticola), která svými výtrusy napadá celou rostlinu a postupně ji likviduje. Projevuje se hnědavými skvrnami na listech, které se postupně stávají šedobílými.

Také často trpí na nemoc padlí révové (anomorfa), které způsobuje bílý poprašek na bobulích a nejlépe se ji vede v teplém a vlhkém počasí, tedy v letních měsících s častými dešti.

Je středně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) nižším teplotám. Kvůli svým hladkým listům je velmi citlivá na jarní mrazíky a s nimi spojenými výkyvy teplot.

Období růstu

Zatímco květy kvetou uprostřed června, bobule jsou připraveny pro sklizeň až v polovině října/začátku listopadu. Jedná se tak o pozdní odrůdu, kvůli čemuž jsou důležité správně zvolené polohy.

Podávání

Víno Frankovky se hodí jak pro denní konzumaci, tak pro slavnostnější příležitosti. Podle stupně vyzrání vína se dá Frankovka podávat k běžným svačinkám, jako je paštika s čerstvým chlebem nebo pouze s domácí šunkou či holým kvalitním sýrem.

Starší archivní ročníky se skvěle hodí ke steakům, pečenému masu, zvěřině, kachně, huse, guláši nebo upraveným vnitřnostem. Díky svému kořenitému aroma se také výborně hodí ke kořeněným asijským a vietnamským vínům, polentě nebo některým druhům pizzy.

Je vhodné víno podávat při 16 °C pro plné prožití všech chutí a vůní. Jednu láhev kvalitní Frankovky koupíte od 200,-.

Autor: Marie Graclíková, Foto:



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: