Jeden klaret – mnoho způsobů

Jako klaret je v České republice možné označovat bílá vína vyrobená z modrých odrůd. Je možné se s ním v zahraničí setkat i pod názvem „claret“ nebo „clairet“. Vzniká speciálními technologickými postupy bez nakvašení rmutu. Zatím co v České republice označení klaret znázorňuje vína bílá, v ostatních zemích Evropy to je jinak. Jedná se o lehká a mladá vína s ovocným aroma a jemnou chutí.

Bílý, růžový nebo červený klaret?

V České republice označujeme klaretem bílé víno, které vzniká z odrůd modrých hroznů. V ostatních zemích světa však klaret znázorňuje vína jiná. Například v Anglii pod tímto názvem najdete vína červená a ve Francii pouze vína růžová.

I přes to, že se mnoha lidem pod názvem klaret vybaví tmavě růžová až rudá barva, na Moravě je to z historického hlediska jinak. Zde totiž vinaři po dlouhá staletí používali označení klaret pro vína bílá. Tato vína mají mnohdy až vodovou barvu s odlesky šedé.

Historie klaretu

Vůbec první označení vína jako „clairet“ se objevilo v Anglii ještě před rokem 1600. Právě tam vinaři z vyhlášené francouzské oblasti Bordeaux vyváželi svá vína „vin clair“ (směs odrůdy Merlot a Cabernet Savuignon).

Angličané si tato lehká a jemná vína zamilovali, díky čemuž šla produkce „vin clairu“ prudce nahoru. Se zvyšující se produkcí šlo ruku v ruce i zlepšení technologie výroby. Postupem času se francouzští vinaři snažili dosáhnout co nejjemnějšího a nejlehčího vína.

Francouzské Rosé

Nejprve nechávali rmut hroznů modré odrůdy (rmut je směs bobulí, slupek, pecek a hroznové šťávy) kvasit kratší dobu než obvykle – postupně toto kvašení úplně vynechali. Snažili se tak dosáhnout co nejmenšího kontaktu slupek a peciček s moštem, aby se ve víně nevyskytovalo tolik tříslovin (látky uvolňující se z pecek a slupek hroznů způsobující trpkost vína).

Nakonec se rozhodli mošt spolu se slupkami nechat uležet na pár hodin (maximálně 10)  tak, aby víno dostalo svou typickou růžovou barvu. Výsledné narůžovělé víno pak dále prodávali Angličanům, kteří si jej opravdu oblíbili.

Francouzi považují růžová vína vyrobená tímto způsobem za klasická. V Anglii se však časem klaret stal označením pro vína červená a pro Moravu vína bílá.

Název „klaret“

Název klaret (clairet) vznikl nejspíše v Anglii zkomoleninou francouzského označení vína „vin clair“.

Vin clair pochází z latinského sousloví „vinum clarum“, což v překladu znamená světlé víno. Slovo „claret“ a „clair“ tedy v původu znamenalo „světlý“ – což odráželo barvu vína.

Je však také možné, že název „clairet“ byl vytvořen  z latinského „claratum vinium“ což v latině znamená „pročištěné víno“. „Clarus“ – neboli v latině „čistý“.

V dnešní době je výraz klaret pro Angličany chráněným označením červených vín z francouzské oblasti Bordeaux.

Anglický červený klaret

Anglický klaret tedy představuje červená. K této změně došlo kolem roku 1650, tedy 50 let poté, co klarety z Francie zažily svůj velký boom.

Pro pozdější větší zájem o červená a více sytá vína ze strany Anglie se vinaři z Bordeaux rozhodli vyrábět vína jiným způsobem – nakvašením rmutu. Díky tomu dosáhli požadované červené barvy a sytější chuti. Vína tak dostala těžší charakter, sytější chuť a výraznější aroma s vyšším obsahem tříslovin. 

Proto se pro Angličany v tehdejší době označení „clairet“ stalo ekvivalentem pro „červená lehčí vína z Bordeauxu“. Francouzi tento název chápou spíše jako obecné označení lehčích růžových vín.

Moravský bílý klaret

Zatím co celá Evropa chápe pod pojmem klaret vína červená nebo růžová, na Moravě se jedná o vína bílá z modrých hroznů.

Jak vznikl bílý moravský klaret?

Moravští vinaři pochopili výraz „claire“ (světlý) až příliš vážně. Zatím co v ostatních zemích se jednalo o světlá a pročištěná vína červeného nebo růžového vína, na Moravě za čistá a světlá vína považovali pouze vína bílá.

Proto se také u nás tento název vryl pod kůži. Jako bílé víno byl klaret také zapsán do právních předpisů pro výrobu klaretů. Jedná se však o označení ne zcela správné. Ostatní země Evropy tato vína, která my popisujeme jako klarety, označují jako Blanc de Noir, Vin Gris, Blush nebo Weissherbst.

Jak vypadá a chutná moravský klaret?

Moravský klaret na rozdíl od zahraničních chutná a vypadá zcela jinak. Tato vína jsou typicky světle žluté až vodové barvy s nádechem šedavého odstínu.

Má jemnou lehkou chuť se slabými tříslovinami. Díky tomu, že se rmut z modrých hroznů nenechává vůbec kvasit ani odležet, nedochází k zabarvení vína a je tak možné vyrobit opravdu čistý kousek. 

Kdy sbírat hrozny na výrobu klaretu?

Aby bylo možné vyrobit opravdu čirý a jasný klaret, je potřeba začít sbírat hrozny v chladném období. V zimních měsících se totiž barviva ze slupek uvolňují mnohem hůř, než za dní teplých. To je důvod, proč se klarety nechávají zrát na keři mnohem déle.

Bohužel se se však sběr za studeného počasí poslední roky kvůli klimatickým změnám a globálnímu oteplování příliš nedaří. V důsledku toho vznikají vína méně čirá.

Pro výrobu moravských klaretů se velmi často používají odrůdy, jako je Cabernet Sauvignon, Frankovka a Pinot Noir. Svatovavřinecké nebo Rulandské Modré se používá na výrobu vůbec nejčastěji pro svůj nízký výskyt barviv ve slupkách.

Francouzský klaret

Zajímavé je, že francouzští vinaři pojem „klaret“ vůbec nevyužívají. Používají jej pouze pro marketingové zahraniční účely. Sami Francouzi tyto klarety nazývají prostým „rosé“, což je označení pro růžová vína.

Vyhlášené oblasti pěstování a výroby klaretu

Ve Francii se od 18. století vyrábí pouze 2 typy klaretů. V roce 2011 byla tato vína certifikována a představena pod novou obchodní značkou.

Značka Claret de bordeaux

Začátkem roku 2012 byla založena značka Claret de Bordeaux. Tuto značku používají  vinaři z apelace AOC Bordeaux, AOC Bordeaux Superieur a AOC Côtes de Bordeaux (AOC označuje vína, která mají původ ve předem dané francouzské oblasti).

Jedná se o vína světle červené barvy s lehkou a ovocnou chutí. Jsou vyloženě pěstována pro export do zahraničí.

Původní vína Clairet

Apelace Bordeaux Clairet AOC je vyhrazena pro pravá tradiční vína, která dodržují staré francouzské tradice výroby těchto vín. Jedná se o vína růžová s výraznější chutí.

Vyrábí se pouze z modrých odrůd  Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Carmenère, Merlot, Malbec nebo Petit Verdot.

Výroba klaretu

Klaret je možné vyrobit 3 základními způsoby. Mezi ně patří lisování, samotok nebo saignèe (krvácení).

Lisování

Při procesu lisování dochází k jemnému narušení slupek bobulí. Bobule nejsou lisovány drasticky, díky čemuž nedochází k rozdrcení zrn a maceraci (uvolňování barviva a látek obsažených ve slupce bobule do moštu).

Samotok

Metoda samotok znamená odšťavnění přirozenou cestou bez použití lisu. Šťáva se postupně uvolňuje pod vlastní váhou hroznů. Následně vytéká bezbarvý mošt, který je sbírán až dokud nezačne vytékat mošt slabě zabarvený mošt.

Saignèe (krvácení)

Odzrněné bobule se vkládají do lisu, ze kterého vytéká červený mošt, který připomíná krvavé slzy nebo krvácení. Výsledný mošt má však nakonec růžovou barvu.

Tímto způsobem se však získávají i vína červená. Nejprve vytéká slabě červený až průhledný mošt. Tento mošt se využívá pro výrobu růžových vín. Poté začíná téct mošt rudě červený, který je vstupní surovinou pro výrobu červených vín.

Vlastnosti francouzského klaretu

Pravý klaret má narůžovělou barvu a výrazné ovocné aroma připomínající třešně, višně nebo jahody. Díky svému nízkému obsahu tříslovin, nepůsobí pro mnohé konzumenty nepříjemnou trpkost. Vína jsou svěží a jemná.

Vlastnosti moravského klaretu

Moravské klarety mívají vodovou, cibulovou až slabě lososovou barvu s šedavými odlesky na kraji sklenice. Svou chutí připomínají rybíz, jahody nebo dokonce ananas. Má nízký obsah tříslovin a jeho cukernatost se pohybuje na rozmezí 18-22 °NM (normovaný moštoměr – stupnice, která udává kilogramy cukru na 100 litrů vody).

Jak konzumovat klarety?

Pravé francouzské klarety jsou určeny k přímé konzumaci. Neměly by se dlouhodobě archivovat. Nejlepší je je konzumovat nejlépe do 2 let od sklizně, jelikož poté už ztrácí své vlohy. Vinaři jej doporučují konzumovat hned na jaře po sklizni z předešlého roku. Jedná se o oblíbené pití zejména v letních měsících a na jaře.

Je také vhodné je podávat při teplotě 8-10 °C, aby vynikly jeho veškeré vlastnosti.

Plní se nejčastěji do průhledných lahví, kde však bývají vystaveny přímému slunečnímu svitu – to způsobuje fotooxidaci a víno tak znehodnocuje. To je také důvod, proč je vhodné tato vína konzumovat co nejdříve.

Klarety se také často používají jako základ pro šumivé víno. Mezi nejčastější odrůdu patří Rulandské modré.

Kombinace s jídlem

Hodí se téměř ke každému jídlu. Zatímco francouzské rosé chutná výborně s uzenou rybou, salátem politým balsamicem nebo grilovaným kuřecím masem, klarety červené se hodí spíše k zvěřině, hovězímu nebo vepřovému masu nebo tučným a výrazným sýrům.

Moravské klarety chutnají výborně s ovocnými zákusky, kuřecím masem s jemnou omáčkou nebo grilovanou zeleninou.

Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay.



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: