Ryzlink rýnský je starobylou moštovou odrůdou révy vinné pocházející nejspíše z Německa. Často je k nalezení pod názvy jako Riesling, Starosvětské, Graševina nebo Groháč. Jedná se o velmi oceňovanou odrůdu, která se používá k výrobě nejkvalitnějších vín. V České republice se pěstuje zejména na Moravě.
Historie Ryzlinku rýnského
První doložené záznamy o výskytu Ryzlinku rýnského jsou z roku 1435 z horního toku řeky Rýn, odkud se začal rozšiřovat do okolí. Později se začal hojně pěstovat v Mossele a dalších německých vinařských oblastech.
Ze začátku se Ryzlink rýnský pěstoval smíšeně s ostatními odrůdami, kvůli čemuž nemohl plně vyvinout svůj charakter. Navíc kvůli předčasnému sbírání hroznů pozdních odrůd spolu s ostatními odrůdami nebyla objevena jeho opravdová chuť.
Až v 18. století se náhodně přišlo na to, jak a kdy Ryzlink rýnský sbírat, díky čemuž si získal své příznivce. Roku 1775 přivezl kurýr opožděně zprávu s povolením o sběru hroznů do Benediktského kláštera. Tehdejší mniši začali hrozny opožděně sbírat a třídit na zdravé a ty, poškozené plísní (botrytidou – plíseň šedá). Nakonec zjistili, že víno z napadených hroznů má výraznější vůni a chutná nejlépe.
Ryzlink rýnský byl zapsán do státní České odrůdové knihy už od roku 1941, kdy byl zapsán i na Slovensku. I přes to, že některé zdroje uvádí, že se k nám Ryzlink dostal už za dob Karla IV., pravděpodobnější je jeho rozšíření až v 17. století z Německa.
Historie názvu
S největší pravděpodobností se Ryzlink rýnský začal nejdříve vyskytovat v Německu v údolí řeky Rýn. Odtud se také vzal název Rýnský. V originálním znění v německém jazyce se víno nazývá „Rheinriesling“ nebo „Riesling“ od německého znění řeky Rýn „Rhein“.
Další, ne tolik známé pojmenování této odrůdy, také pochází z Německa a je označováno jako „Klingelberger“ od slova „Klingelberg“ (neboli Zvonová hora). Jedná se o staré označení pro německou oblast v Bádensku, která je proslulá svými vysoce kvalitními Ryzlinky.
Původ a křížení
Díky genetickým analýzám bylo zjištěno, že Ryzlink rýnský nejspíše vznikl křížením 3 odrůd. Jednalo se o odrůdu Gouais blanc, která poskytla vitalitu a odrůdu tramín červený, díky které je odrůda odolná vůči mrazům a má větší bobule. Třetí odrůda není zatím zcela známá.
Naopak díky Ryzlinku rýnskému mohly vzniknout jeho mutací odrůdy, jako je Ryzlink červený, Riesling Blau nebo Riesling Schwauzblauer.
Ryzlink rýnský se také stal velmi významnou odrůdou z hlediska šlechtění vinné révy. Podílel se jako rodičovská odrůda na vzniku vyšlechtěných odrůd, jako jsou:
| Mateřská odrůda Ryzlinku rýnského | Otcovská odrůda Rryzlinku rýnského |
| Ehrenfelser | Aurelius |
| Johhaniter | Kerner |
| Manzoni Bianco | Misket Varnenski |
| Müller Thurgau | Rieslaner |
| Rieslina a mnoho dalších… | Scheurebe a mnoho dalších… |
Komplexně se podílel také na křížení odrůd, jako Iibalonga, Bacchus, Breidecker, Goldriesling, Merzling, Perlriesling, Primera, Ruling nebo Arnsburger.
Charakteristika Ryzlinku rýnského
Réva Ryzlinku rýnského dorůstá až do výšky několika metrů a jedná se o tzv. liánu (plazivý keř). Kmen bývá široký 3-7 cm a borka tohoto keře (vnější kůra) je zbarvena do světla.
Rostlina ve svém vegetačním období (období, kdy jsou pro rostlinu optimální klimatické podmínky pro růst) plodí krátké až středně dlouhé úponky, díky kterým se dokáže pnout do několikametrových výšek po pevných předmětech.
Listy jsou 8-13 cm široké a zbarvené do slabší zelené barvy. Mladé lístky jsou zbarveny spíše do žlutozelené barvy s nádechem bronzu. Pro listy Ryzlinku rýnského je charakteristické silné bílé vlnaté ochmýření na spodní straně listu a drsný zduřelý povrch.
Květy u této révy mají nenápadnou žlutozelenou barvu a jsou samosprašné (k rozmnožování nepotřebují opylovače – pyl rostliny se přenáší větrem).
Hrozny jsou malé až středně velké a váží většinou okolo 80-110 g a měří 6-8 cm. Jsou hustě pokryty malými až středně velkými bobulemi, které tvoří válcovitě-kuželovitý tvar.
Bobule Ryzlinku rýnského mají žlutozelenou až zlatožlutou barvu (u některých mutací se vzácně nachází slabě růžová barva), při přezrání se stávají sytě žlutými se silnými skvrnami. Díky svým šťavnatým bobulím s tlustou slupkou, řídkou dužninou a neutrální až jemně aromatickou chutí, která se zvýrazňuje přezráním hroznů, se z Ryzlink rýnský stal velmi váženou a žádanou odrůdou.
Pěstování Ryzlinku
Odrůda Ryzlinku rýnského se nejčastěji pěstuje v Německu, Rakousku, Francii, Lucembursku nebo Austrálii. V České republice se však také jedná o vysoce populární odrůdu, která v roce 1935 obývala celkově 13 % všech českých vinic. Dnes se Ryzlink pěstuje na cca 10 % vinic.
Pěstuje se na jižní Moravě a to nejčastěji v údolí řek na Bzenecku, Znojemsku, Slovácké podoblasti nebo Strážnice.
Výnos této odrůdy činí každoročně 8-11 t/Ha, jedná se tedy o střední výnos. Při pozdním sběru se výtěžek snižuje.
Cukernatost Ryzlinku se navyšuje s pozdější dobou sběru – průměrně se pohybuje mezi 16-20 °NM (normovaný moštoměr – ukazuje podíl cukru ve šťávě). Obsah kyselinek je vyšší, než u ostatních odrůd (pohybuje se v rozmezí od 10 do 14 g/litr).
Půda a podnebí
Ryzlink rýnský je poměrně mrazuvzdornou odrůdou, která je odolná až do -23 °C. Vegetační cyklus neboli doba, kdy réva roste, trvá 140-160 dní/rok a kvetení začíná až ve druhé polovině května. Hrozny a bobule jsou připraveny na sklizeň v 2. polovině října, kdy se provádí první sběry, které trvají až do 1. poloviny listopadu.
Díky své silné mrazuvdornosti se jedná o odrůdu, kterou je možné pěstovat i v chladnějších oblastech. Má silné nároky na polohu a nejlépe roste na jižně směrovaných svazích do 220 m.n.m.
Není příliš náročná na kvalitu půdy. Dobře roste na kamenitých a štěrkovitých svazích, kde se nezadržuje příliš vláhy. Naopak nesnáší jílovité a vápenaté studené půdy s vysokou vlhkostí a těžkostí. Na sucho reaguje velmi dobře.
Vinaři pěstují Ryzlink rýnský často na místech s častým výskytem mlhy, kde se daří ušlechtilé plísni šedé (Botrytis cinerea), která se využívá při další výrobě. Hrozny napadené touto plísní jsou sbírány později (začátkem listopadu) a používají se na výrobu ledových vín.
Choroby a škůdci
Mezi nejčastější škůdce patří Botrytis cinerea neboli plíseň šedá. Ta napadá přezrálé bobule a vysává z nich nadbytečnu vodu, díky čemuž se z bobulí stávají rozinky s velmi vysokým obsahem přírodního cukru. Daří se ji zejména ve vlhkém počasí v období října-listopadu.
Mezi další škůdce a choroby patří padlí révové (Uncinura necator), plíseň révová, mělnická mozaika, svinutka, moučnatka, runcet nebo obaleči.
Charakteristika Ryzlinu rýnského
Ryzlink rýnský je často pro svou chuť a aroma nazýván jako víno králů a král vín. Víno má skvělé jakostní vlastnosti, které se projevují zejména při pozdním sběru, kdy v období října až listopadu díky vysokým výkyvům denních a nočních teplot vzniká ve víně silné aroma a unikátní chuť.
Typická barva Ryzlinku rýnského je zeleno-žlutá se slabými zlatavými až bronzovými odlesky. U výběru z bobulí lze spatřit i jantarové tóny.
Vůně Ryzlinku se silně odvíjí od ročníku, typu vína a hlavně oblasti pěstování. Lze v něm najít ovocnou vůni, ale i kořeněné, kouřové, květinové, lipové, muškátové nebo broskvové aroma. Víno z horských oblastí může disponovat i vůní po petroleji nebo kerosinu, kterou způsobuje ostré horské sluneční světlo.
Chuť se u mladých a archivních vín silně liší. Zatím co u mladých vín je cítit spíše kyselá dochuť v kombinaci s ovocnou vůní, u starších a archivních vín se jedná spíše o kořeněnou, peprně říznou chuť. U starších ročníků se však nachází i vína se svěže zralou chutí, u které se postupně vyvíjí silné aroma skvělých ročníků.
V chuti lze hledat jablko, pomeranč, citronovou kůru nebo kdoule. U měkčích vín je cítit meruňka, ananas, med, marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ. Je možné pocítit lehce pikantní dlouhotrvající dochuť v kombinaci s aromatickými látkami.
Stolování
Ryzlink rýnský se díky své výrazné chuti hodí konzumovat spíše samostatně. Skvěle se však hodí například k tučnějším pokrmům, uzenému masu, rybám nebo drůbeži. Výborný je také v kombinaci s grilovaným hovězím masem nebo sýry s vyšším obsahem tuku.
Sladké výběry jsou vhodné spíše ke konzumaci s dezerty a jinými sladkými pokrmy.
Kabinetní vína nejlépe vyniknou s předkrmy a telecím masem a pozdní sběry skvěle chuťově ladí k pstruhům, makrele a ostatním rybám v různých úpravách.
Cena Ryzlinku rýnského se pohybuje v široké cenové škále od 100,- do 600,- za láhev. Tento cenový rozptyl závisí na výběru ročníku, době zrání a výběru přívlastku. Mezi nejdražší se řadí pozdní sběry, výběry z bobulí, výběry z hroznů nebo slámová a ledová vína Ryzlinku.
Autor: Marie Graclíková, Foto: Wikipedia
