Prosecco – italská klasika

Prosecco je speciální druh bílého vína původem z Itálie. Jedná se o šumivé víno slabě žluté až žluté barvy se středně silnými bublinkami. Má jemnou chuť s nádechem jablka, meruňky nebo broskve.

Často se přidává do nejrůznějších drinků a stalo se tak velice častým a oblíbeným alkoholickým nápojem. Mezi nejčastější alkoholické drinky s Proseccem patří Aperol Spritz nebo typický italský koktejl Belini.

Za poslední roky se víno Prosecco a jeho druhy staly velice vyhledávaným a oblíbeným vínem. Díky jeho poměrně dobré cenové dostupnosti, zajímavé chuti a zakomponování do mnoha míchaných drinků se jedná o jedno z nejvíce prodávaných vín na světě.

Historie

Víno Prosecco sahá svou historií až do 16. století. V italském městečku Terst se začalo vyrábět šumivé víno, které bylo poprvé zaznamenáno v díle Natural History od známého spisovatele Plinia staršího.

Víno se jmenovalo Ribolla a říkalo se, že má léčivé účinky. Manželka Livia od císaře Augusta si víno velice oblíbila jak pro jeho chuť, tak pro kladné účinky na zdraví.

Byla však potřeba odlišit toto víno nějakým způsobem od ostatních vín pěstovaných v Terstu. Proto bylo jméno tohoto vína změněno na „Prosecco“ podle vesničky, ve které měla mít Ribbola největší tradici. Ve starověku se tomuto vínu říkalo specifickým názvem „castellum nobile vinum Pucinum“.

Umělci

První dochovanou zmínku přímo o víně s názvem Prosecco je dílo od Angličana Fynese Morissona, který psal o víně „Prosecho“. Podle svých poznámek navštívil Itálii v roce 1593 a o tomto druhu vína napsal: „Zde roste víno Pucinum, nyní zvané Prosecho, které mnohokrát oslavuje Plinius.“

Mezi další umělce, kteří psali o dnešním Prossecu, patřil Aureliano Acanti, který ve své knize „Il Roccolo Ditirambo“ také opěvoval tento alkoholický nápoj.

Novodobá historie

Do 60. let 20. století bylo Prosecco považováno obecně jako sladké a těžko rozpoznatelné víno od vín vyrobených v Piemontu. Postupem času a zlepšováním techniky výroby Prosecca se vína natolik zlepšila, že jsou dnes jedněmi z nejvyhledávanějších vín vůbec.

Podle deníku New York times začala spotřeba a obliba tohoto vína růst od roku 1998, kdy se díky jeho cenové dostupnosti a nejrůznějším využitím začalo vyvážet z Itálie postupně do celého světa.  Největší nárust spotřeby Prosecca zaznamenalo USA, kde se díky přímému transportu z Itálie zvýšil prodej o několik desítek procent. Později si tento alkoholický šumivý nápoj oblíbila i Velká Británie, kam dnes směřuje ¼ celkové italské produkce.  

Ani Česká republika však není pozadu. Za poslední 2 roky se česká spotřeba Prosecca zvedla asi o 80 %.

Název prosecco

Název prosecco vznikl podle vesničky „Prosecco“, ve které se toto víno nejspíše kdysi začalo vyrábět. Je zažitý fakt, že název Prosecco znamená odrůdu, ze které je víno vyrobeno. Ale to už není pravda.

 Od roku 2009 se totiž nejedná o označení odrůdy, ale o označení zeměpisné oblasti, kde se víno smí vyrábět. Odrůda, ze které se víno vyrábí, se nazývá Glera.

Dělení podle šumivosti

Víno Prosecco je velice známé po celém světě. Mnoho lidí však neví, že i toto víno dělí dle své šumivosti na 3 druhy. Jedná se o:

  • Prosecco Spumante – víno s výrazným perlením, je uzavřeno korkem.
  • Prosecco Frizzante – má slabší a méně výrazné perlení, je uzavřeno šroubovacím uzávěrem.
  • Prosecco Tranquillo – neboli tiché prosecco, jedná se o víno úplně bez bublinek, není příliš známé.

Všechny 3 druhy jsou výjimečné něčím jiným. Nejvíce známé je nejspíše prosecco Frizzante, které je cenově nejdostupnější a nejvíce rozšířené.

Dělení podle cukernatosti

Prosecco se dělí také podle obsahu cukru. Hlavním ukazatelem cukru ve víně je tzv. stupeň normovaného moštoměru (°NM), který pomocí optiky a refraktometru dokáže určit poměr cukru ve víně.

Dle suchosti (obsahu zbytku cukru) dělíme Prosecco na:

  • BRUT (do 12 gramů cukru/litr)
  • EXTRA DRY (od 12 do 17 gramů cukru/litr)
  • DRY (od 17 do 32 gramů cukru/litr)
  • SEMI-SECO (od 32 do gramů cukru/litr)

Pěstování

Odrůda Glera, ze které se Prosecco vyrábí, je italskou stálicí, která byla v minulosti mnohokrát přejmenována. Pěstuje se v mnoha mutacích, díky čemuž má víno Prosecco také mnoho různých chutí.

Hrozny této odrůdy jsou velké a středně řídké. Mají žlutou až zlatavou tenkou slupku, která se společně s dužninou velmi dobře lisuje, zásluhou čehož mohou tato populární vína vznikat.

Prosecco vzniká výhradně v Prosecco oblasti, která je v severní Itálii poblíž Benátek. Je zde poměrně stálé klima, které vínu a hroznům opravdu svědčí. Jedná se o jednu z nejvyhlášenějších vinařských oblastí.

Výroba Prosecca

Šumivé víno Prosecco se vyrábí stejnou metodou, jako ostatní šumivá vína – metodou charmat.

Metoda charmat

Tato metoda je ekonomičtějším způsobem výroby šumivých vín. Kvašení moštu probíhá v tanku, tudíž je možné pojmout větší objem vína. Je pro svůj snadnější postup výroby  více světově rozšířená a vyrábí se takto většina šumivých vín.

U této metody je víno z druhotného kvašení v ocelových tancích stáčeno do lahví pod vysokým tlakem, díky čemuž v nich zůstane přirozené množství CO2. Poté už víno pouze zraje a dokvašuje v uzavřené lahvi.

DOC a DOCG Prosecco

Vína Prosecco se kromě druhu dělí také na DOC a DOCG. Jedná se o značení velice kvalitních a kontrolovaných vín dle speciálních norem. Zkratku DOC a DOCG mohou nést pouze vína z vybraných oblastí s nejlepšími podmínkami pro růst a pěstování vinné révy.

Zajišťuje se tak kvalita hroznů a díky kontrolovanému původu je možné zajistit vína pro konzumenty s těmi nejvyššími nároky. Vína obou značení musí splňovat přísné požadavky, mezi které například patří:

  • Hrozny musí pocházet z certifikované oblasti DOC nebo DOCG.
  • Vinař musí snižovat výnosy za účelem kvalitnějších hroznů (každá odrůda má své požadavky na výnos).
  • Víno musí déle zrát v sudech.
  • Vinař musí dodržovat dané odrůdové složení vín.

DOCG Prosecco

Jedná se o vína s vůbec nejvyšším možným stupněm hodnocení všech italských vín. Jsou to velice kvalitní a drahá vína, která jsou vyráběna s ohledem na nejpřísnější požadavky vůbec.

Existují 2 základní provincie, kde je možné Prosecco s označením DOCG, pěstovat:

Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG

První oblast v Benátsku se nazývá „Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG“ v provincii Treviso (v regionu Veneto – mezi městy Conegliano a Valdobbiadene). Od druhé oblasti ji dělí řeka Piave, která se nachází u měst Asolo a Treviso.

Asolo Prosecco Superiore DOCG

Druhou, avšak menší oblastí, je oblast zvaná „Asolo Prosecco Superiore DOCG“. Zde se také pěstují vína velmi vysoké kvality s označením DOCG. Tato oblast se už podle názvu vyskytuje v okolí města Asolo.

DOC Prosecco

Vína s označením DOC jsou vína s 2. nejvyšším stupněm hodnocení italských vín. Požadavky už nejsou tak přísné, jako pro DOCG, ale i tak se jedná o velice kvalitní a striktně hlídaná vína. Stejně jako DOCG musí dodržovat požadavky na snížené výnosy nebo delší dobu zrání.

Většina vín Prosecco vyrábí šumivá vína Frizzante nebo Spumante. Mezi nejčastější víno DOC se řadí právě Prosecco Spumante.

Superiore di Cartizze

Název „Prosecco Superiore di Cartizze“ je další označení vína ze specifické oblasti. Jedná se o kopec Cartize, který má rozlohu okolo 107 hektarů, na kterém hospodaří cca 140 vinařů. Víno odrůdy Glere na výrobu Prosecca se zde kupodivu téměř vůbec nepěstuje.

Ale těch málo Prosecco vín, která z této oblasti vzejdou, jsou považována za vůbec nejkvalitnější a nejlepší Prosecca celé Itálie. Proto se jim i často říká „Grad cru Prosecco“.

Drahé pozemky

Hodnota tohoto území je opravdu vysoká. 1 hektar se nyní prodává za 1,5 – 2 miliony EUR. Šumivá vína z tohoto území nenesou typický název Prosecco – vinaři si zavedli vlastní název „Superiore di Cartizze“ pro zvýraznění oblasti a exkluzivity vín.

Prosecco DOCG Rive 

Prosecco s tímto označením pochází výhradně pouze z 1 vinice ležící v kopcích Valdobbiadene. Hrozny se sbírají ručně a zpracovávají na místě. Jedná se o velice kvalitní vína, která mají svěží chuť a dlouhou ovocnou dochuť.

Podávání Prosecca

Prosecco se podává výhradně vychlazené na 5 až 7 °C ve speciálních podlouhlých sklenicích s širším dnem a užším hrdlem. Prosecco je nutné nalévat trpělivě a pomalu tak, aby z něj nevyprchaly veškeré bublinky.

Do tohoto vína je možné přidat také zmrazené ovoce, jako jsou maliny, rybíz, hroznové víno, nebo jahody, které víno udrží chladné a dodají mu sladký nádech. Navíc díky tomu, že se nejedná o kostky ledu víno omylem nezředíme – budeme si moci užít jeho chuť do plna.

K jeho holé konzumaci je vhodné zvolit jídla, jako jsou nahořklé mandle, mořské plody, ryby, rizoto, sýry ale i uzeniny, houby nebo chřest.

Aperol Spritz

Z Prosecca je však možné namíchat i drink, jako je známý Aperol Spritz, který je složen z 1 dílu Prosseca, perlivé vody, pomeranče a 1 dílu alkoholu Aperol.

Jedna lahev prosecca je k sehnání za 120 Kč.  

Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: