Svařené víno (svařák) – zimní potěšení

Svařené víno neboli svařák je druh  teplého nápoje vyrobený z červeného vína a bylinného odvaru. Konzumuje se téměř ve všech zemích světa a své místo si našel i v České republice. Jedná se o sladký alkoholický nápoj podávaný zejména v zimním období Vánoc. Dá se vyrobit jak průmyslově, tak i v domácích podmínkách.

Svařák každoročně během období Vánoc zahltí všechny trhy a restaurace. Je snadno vyrobitelný a pro vytvoření vánoční atmosféry také velice oblíbený. Vyrábí se po celém světě – každý stát má charakteristický svařák pro svou kulturu.  Díky své nenáročné přípravě se dá se svařákem různě experimentovat a přicházet tak zbrusu nové chutě.

Historie

Svařené víno se vyrábí už po staletí. Už v době starověkého Říma se nápoj, podobný svařáku, konzumoval poměrně hojně. Římané víno milovali a často do něj přidávali nejrůznější druhy koření.

Aby nemuseli čekat dlouhé dny, než se chuť koření projeví ve víně, začali jej svařovat. Dali tak vznik k dnešnímu svařáku. Díky válečnému tažení do Evropy se svařák dostal do širšího povědomí Evropanů. Odtud se dostal do širokého okolí až do Ameriky. Pravdou však je, že se svařák vyráběl na různých kontinentech ještě dříve, než vůbec nějaké tažení Římanů proběhlo.

Původní záměr

Původně vznikal svařák z velmi nekvalitních a pokažených vín. Mnohdy se totiž stávalo, že se úroda příliš nepovedla a výsledné víno se samostatně nedalo pít.

Aby tehdejší vinaři z různých oblastí světa zabránili plýtvání úrodou a nemuseli víno vylévat, snažili se jej jakýmkoliv způsobem zachránit. Proto dané nekvalitní víno ohřáli, aby z něj dostali škodlivé látky. Aby vínu dodali lepší chuť, přidali do něj často bylinný odvar s různými druhy koření.

Tento odvar vmíchali do horkého vína, a pokud měl stále zvláštní chuť, přidával se do něj i cukr, cukrová třtina nebo listy stévie. A tak vznikalo dnes populární svařené víno.

Ochrana před zkysnutím

Dalším důvodem, proč se svařené víno často vyrábělo, bylo zkysnutí a oxidace vína. Kdysi vinaři nedokázali víno spolehlivě a kvalitně zapečetit tak, aby se do něj nedostal žádný vzduch – proto mnohdy část úrody zoxidovala a stal se tak z ní zákvas na ocet. Aby se tomu vinaři vyvarovali, začali víno vařit.

Jelikož ale svařování vína mnohdy úplně změnilo chuťové vlastnosti a snížilo obsah alkoholu, nejednalo se o příliš oblíbený způsob úpravy vína.

Nalézt způsob svařování vína, který by nepozměnil chuťové vlastnosti ani aroma, se podařilo až na začátku 19. století.  Tento způsob nalezl Louis Pasteur, po kterém byl pojmenován způsob úpravy potravin a nápojů za tepla – pasterizace.

Zmínky o svařeném vínu najdete téměř v každé starobylé kuchařce mnoha zemí světa. Jednalo se totiž o efektivní způsob záchrany vína, které bylo často podáváno dětem místo mnohdy kontaminované vody.

Nejčastější přísady

Do svařáku se přidává velké množství bylin a koření. Pro každou zemi je charakteristické jiné složení svařáku a tedy i úplně jiná chuť. Stejně jako má každá domácnost recept na své oblíbené svařené víno, i v různých zemích se dodržují tradiční přísady, které nikdy nesmí chybět.

Skořice

Mezi nejčastější přísady do svařeného vína patří skořice. Skořice se přidává do svařáku téměř v každé zemi. Existují však i výjimky. Zatím co Američané skořicí opravdu nešetří, ve Francii ji téměř nenajdete.

Badyán a hřebíček

Badyán a hřebíček patří do velké většiny svařených vín. Těžko najdete nějakou zemi, která by tyto 2 ingredience úplně vynechávala. Spolu se skořicí se v ČR jedná o 3 základní suroviny, bez kterých svařák nemůže existovat.

Muškátový oříšek

V mnoha zemích se přidává také muškátový oříšek, který dodává nápoji typický vánoční nádech. Pro svou výraznou chuť se přidává v malých porcích. Dokáže ale dodat ten správný říz.

Citrusy

Do svařáku už dnes, v moderní době, přidáváme také citrusové plody, jako je citrón nebo nejčastěji pomeranč. Podává se jak v celku, tak jen jeho vymačkaná šťáva nebo nastrouhaná citrónová nebo pomerančová kůra.

Mezi nejčastější druh pomeranče přidávaného do svařáku patří krvavý nebo horký sevilský pomeranč. Avšak v České republice se setkáváme pouze s obyčejnou variantou.

Meduňka

Mnohdy se také ve svařeném víně můžeme setkat i s meduňkou. Ta díky své citrónové vůni a chuti dokáže nahradit citrónovou kůru případně i jeho šťávu. U nás sice stále vede citron nebo limetka, každopádně v jižních státech se jedná o poměrně častý jev.

Koření

Je však možné i experimentovat. Velmi chutnou přísadou ve svařáku bývá i ostřejší koření, jako je  bílý nebo černý pepř, nové koření, bobkový list, kardamon, kurkuma, vanilkový lusk nebo zázvor.

Všechny tyto přísady jsou ostřejšího rázu. V mnoha zemích se do svařáku přidává i malá kapka chilli výtažku, který chuť vína příjemně zvýrazní a zostří.

Ovoce

Pro dodání sladkosti svařeného vína lze do nápoje přidat také čerstvé nebo sušené ovoce.  Často se do něj přidávají sušené rozinky, které nasají chuť alkoholu a poskytnou nový chuťový zážitek.

Také se přidává čerstvé jablko, hruška, broskev, třešně nebo i exotičtější ananas. Každé ovoce nasaje chuť vína a získá tak novou chuť.

Zvýšení % alkoholu

Mnohdy se do svařáku přidává i malé/větší množství tvrdého alkoholu. Někomu se totiž může zdát samotné svařené víno slabé a kromě ostřejšího koření přidá i vodku, rum, brandy nebo whiskey.

Správně zvolený tvrdý alkohol může daný svařák výrazně posunout o level výš a dodat mu specifickou chuť. Pro zvýšení alkoholu lze rovněž přidat i domácí ovocné destiláty, jako je hruškovice, meruňkovice nebo slivovice.

Snížení % alkoholu

Stejně jako u  každého alkoholu se dá i u svařáku vyrobit nealkoholická či slabě alkoholická verze. Pro vytvoření slabě alkoholického svařáku stačí, když necháte víno delší dobu bublat. Pokud se vám podaří sehnat nealkoholické víno, můžete použít i jej.  

Nealkoholická verze

Pro nealkoholickou verzi lze použít speciální nealkoholické víno, do kterého se přidává libovolné koření. Pokud není k sehnání toto víno, lze použít libovolný druh ovocného džusu – nejlépe rybízový nebo přímo hroznový.

Pro zjemnění sladkosti lze i slabě naředit vodou či bylinkovým čajem. Společně s kořením se jedná také o velmi chutný nápoj, který v zimě dokáže skvěle zahřát.

Léčivé účinky svařáku

Svařené víno má podobně jako obyčejné víno při správném dávkování i řadu pozitivních a léčivých účinků. Kromě své velmi dobré a populární chuti dokáže totiž nabídnout i spoustu kladných vlivů na lidské zdraví.

Svařené víno dokáže poskytnout první pomoc při nachladnutí. Díky jeho hřejivým účinkům dokáže tělo příjemně ohřát a dodat mu energii.

Navíc díky vysokému obsahu tříslovin (látky ze stopek a zrnek hroznů způsobující hořkost) pomáhá celkovému uzdravení. Vína neobsahují žádné uměle zpracované látky a s pomocí malého procenta alkoholu se jedná o spolehlivého zabijáka bakterií a virů.

Pro silnější ozdravné účinky je skvělé přidat větší množství skořice, badyánu a hřebíčku, který působí protizánětlivě. Pro silnější desinfekční účinky je možné do svařáku přimíchat malé množství ovocného destilátu, který zabíjení bakterií a virů podporuje.

Svařené víno má i jiné účinky:

  • Antiseptické účinky
  • Rozšiřuje cévy – funguje jako prevence kardiovaskulárních onemocnění
  • Bojuje s chudokrevností
  • Posiluje imunitní systém
  • Podporuje trávení
  • Způsobuje mírné zvýšení tlaku
  • A v neposlední řadě zlepšuje náladu

Druhy svařeného vína

Nejzákladnějším druhem svařeného vína je svařák z červeného vína. Existuje však i mnoho alternativ.

Mezi známější patří i svařák z bílého nebo dokonce i růžového vína. Dobrý svařák se tedy dá vyrobit téměř z každého druhu vína – mnohdy se pro jeho výrobu dá používat i méně kvalitní stolní víno s přidanými cukry.

Platí však, že pokud pro svařák zvolíte víno, které byste si vychutnali i v normálním stavu, bude vám chutnat více a nemusíte do něj přidávat téměř žádná sladidla.

Svařák z bílého vína

Existuje i varianta svařáku z bílého vína, které se používá zejména v jižnějších státech Evropy. Svou chutí vzdáleně připomínají obyčejné svařené víno, ale v realitě poskytuje jiný chuťový zážitek. Také se podává s citrusovými plody a různými druhy koření, jako je skořice nebo badyán.

Která vína se svařák hodí nejvíce?

Samozřejmě svařák se díky převaření a následné úpravě dá vyrobit téměř z jakéhokoliv vína. Proto zde úplně neplatí pravidlo: „Čím dražší víno,  tím lepší svařák.“ Není proto nutné pro výrobu tohoto nápoje používat nejdražší a exkluzivní vína – vlivem svaření by z něj zbytečně vyprchaly chuťové a aromatické látky. Tato vína je lepší konzumovat neupravené.

Obyčejný svařák je možné vyrábět i z tzv. „čuča“. Jedná se o stolní víno velmi nízké kvality, do kterého je přidán cukr. Svařáky z těchto vín se často prodávají na festivalech nebo na vánočních trzích – chutnají dobře a není s nimi příliš velká práce. A navíc jsou velmi dobře cenově dostupná.

Kvalita

Žádný zaručený druh vína pro výrobu svařáku neexistuje – každá země produkuje jiná vína a používá ta ze své produkce. Vhodnější bývají suchá až polosuchá vína s ovocným nádechem. Často se dají použít i ovocná vína, která mají jemnější chuť.

Je možné použít víno, jako je Chianti nebo Cotes du Rhone. Jedná se o levnější vína, která se ale v ČR špatně shání. Lze proto použít vína z oblasti Boreaux nebo Rioju. Pokud je libo vína z ČR, pak je vhodné sáhnout po modrém Portugalu, Frankovce nebo Merlotu.

Jak se vyrábí svařené víno?

Výroba svařáku je opravdu snadná. Mezi základní ingredience patří:

  • Červené víno jakéhokoliv druhu
  • Cukr/karamel/med případně jiná sladidla
  • Koření (skořice, hřebíček, badyán, muškátový květ)
  • Ovoce (sušené rozinky, jablka, citrusy)
  • Případně alkohol/džus

Tradiční výroba svařáku

Víno společně se zvoleným sladidlem začneme pomalu ohřívat nad plamenem. Jakmile se začne cukr rozpouštět a uvolňovat do vína, přidáme zvolené koření, nastrouhanou kůru z citronu/meduňku, jablka a případně další ovoce. Zvolna ohříváme do toho bodu, dokud se nám víno nepřiblíží k hodnotě teploty varu.

Teplotu varu poznáme tak, že víno začne bublat – to je nežádoucí jev. Při teplotě varu se nám začíná z vína uvolňovat alkohol. Pokud byste měli zájem vytvořit slabý či úplně nealkoholický svařák, jednou z možností možností, jak jej vytvořit, je nechat víno dostatečně dlouho vařit (bublat) tak, aby se z něj vypařil veškerý alkohol.

Během přípravy svařák postupně opatrně ochutnáváme a doslazujeme/ředíme vodou či bylinným odvarem. Po přípravě necháme svařák ještě 5 minut odstát, aby řádně vychladl. Ještě před samotnou konzumací bývá zvykem, že se svařák přecedí, není to však nutností.

Složitější výroba svařáku

Svařák je možné vyrobit i jiným způsobem. Do malého hrnce přidáme zvolené množství cukru a pár lžic vody. Zprudka jej ohříváme, dokud cukr nezkaramelizuje. Jakmile se z něj stane karamel, přilejeme cca 150-200 ml vody a dodáme koření a ovoce. Tento odvar necháme ještě 5 minut slabě vařit – ne bublat!

Mezitím si připravíme druhý hrnec s vínem, které budeme slabě zahřívat. Jakmile budou oba procesy hotovy, stačí obě tekutiny slít dohromady a svařák je hotov.

Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: