Opět pět perliček o víně

Perlička první: o someliérech

Někdo chce být kosmonautem, někdo hasičem a po světě chodí taky dost lidí, kteří chtějí být someliérem. Mít na starost přípravu a tvorbu vinného lístku, nakupovat, ošetřovat a víno skladovat, strávit svůj život elegantně se sklenkou v ruce a mít na to razítko ze školy. U žen vyvolávat obdiv a u mužů závist. Degustovat a nabízet, doporučovat a umět odpovědět na každou otázku, mít vytříbený vkus, opravdu se vyznat a nikdy se nezmýlit. Someliérství v sobě v představách mnohých lidí kloubí romantiku s alchymií. Osoba s titulem someliér požívá společenskou úctu a respekt. Ovšem někdy až nezdravý. Pokud s tím máte trochu problém a tušíte, že to s tou gloriolou nemusí být vždycky v cajku, vězte, že nejste jediní. A že jsou tací, kterým se to povedlo i dokázat. Jeden výstřední profesor a vinař organizoval v průběhu několika let po sobě vinařské soutěže. Na porotce si vymyslel malý trik a nechal je, aniž by to věděli, posoudit třikrát to samé víno, pokaždé pod jinou značkou. Malý experiment mu vynesl poznání, že pouhých 10% porotců se rozhodovalo konzistentně.

Perlička druhá: o víně a ledu

Zacinkání ledové kostky ve flétně, tulipánu či balonu vám velmi pravděpodobně nevynese potlesk, nýbrž hromadné zvedání obočí napříč celou přítomnou společností. Nezřídka bývá tento akt spojený s buranstvím a špatným vkusem, moc fanoušků přidávání ledu do vína opravdu nenajdete. S jednou výjimkou. Ledu se povoluje nacházet se ve sklence míchaného nápoje na bázi vína.

Perlička třetí: o víně a ceně

Spousta lidí nemá páru, jak se rozeznávají drahá vína od levných. Dejte stovce lidí v rámci ochutnávky různě drahých vín požadavek, aby to, co ochutnají, zařadili do dvou cenových kategorií: velmi levná a velmi drahá. Uvidíte, že chybovost v jejich odhadu bude tak vysoká, že by si rovnou mohli hodit korunou, výsledek by byl stejný. A ještě jedna věc – postavte dvě skleničky se stejným vínem vedle sebe. O jedné lidem řekněte, že je levné, o druhém, že je drahé. Hádanka: co myslíte, o kterém budou lidé tvrdit, že jim chutná víc?

Perlička čtvrtá: o víně a čase

Koupíte si víno, uložíte jej do poličky a pak se na něj chodíte dívat, jak zraje? Nechceme zranit nikoho city, ale mohla by to být ztráta času. Ani jeho hodnota ani jeho cena pravděpodobně neporostou. Drtivá většina vín je vyrobena pro spotřebu do dvou let. S úmyslem víno archivovat se rozhodně svěřte tomu, od koho jej kupujete. Správně vás nasměruje. S dobou konzumace ovšem nečekejte do nekonečna, doporučuje se maximálně 60 – 80 let. Po zhruba 200 letech už bude víno nepitelné. Stejně jako sedm z deseti nejdražších vín světa, které už mají pouze sběratelskou hodnotu coby unikát.  K vínům, které se archivovat nedoporučují, patří například Svatomartinské. Je jedinečné svou chutí, barvou a svěžestí mladého vína. A má, jako jedno z mála, lhůtu spotřeby danou na minutu přesně! 11. 11. v 11 hodin 11 minut.

Perlička pátá: život je sladký. Bohudík!

Sladké víno je víno s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru – jak senzoricky, tak analyticky. Za sladké víno se považuje víno s maximálním zbytkovým cukrem od 45,1 gramů. Vyrábí se z velmi sladkých, tedy dlouho uzrálých hroznů. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhodobé zrání v lahvi. Přírodně sladkým vínům lépe sluší alkoholu spíš méně než více. Jeden z největších životních požitků je posedět na terase, dívat se na západ slunce, pustit si desku Nicka Cavea a vychutnat si Ryzlink rýnský 2005, pozdní sběr.

Autor textu: Nina Teodorová; zdroj fotografie: pixabay.com; 



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: