Rulandské modré (Pinot noir) – archivní zlato

Rulandské modré neboli Pinot noir je starobylá středně pozdní moštová odrůda révy vinné. Její původ sahá nejspíše do Burgundska a pěstuje se zejména za účelem výroby červených a růžových vín. Navíc se jedná se o jednu ze 3 odrůd používaných k výrobě vína Champaigne.  

Původ 

Původně byla odrůda Rulandské modré považována za křížence odrůdy Mlýnařka (Pinot Meunier) a Tramínu červeného (Traminer rot). Později se však podle novějších studií ukázalo, že odrůda Mlýnařka je nejspíše pozdější mutací Rulandského modrého.  

Výsledky genové analýzy z počátku 90. let minulého století ukazují, že Rulandské modré je přímo geneticky spjato s původní divokou révu Vitis venifera, která ještě do 19. století rostla volně ve Francii. Díky této analýze se také potvrdily zásadní rozdíly mezi Rulandským modrým a dalšími odrůdami z jihu Francie, které do Francie přivezli řečtí osadníci.  

Historie Rulandského modrého 

První výskyt Rulandského modrého byl nejspíše ve francouzské oblasti Burgundska, kde ji patrně pěstovali Římané začátkem 1. století našeho letopočtu. Svědčí o tom dílo s názvem „De re rustica“, kde je popisována odrůda, která je dnes považována za Rulandské modré.  

Avšak první doložené záznamy o výskytu této odrůdy jsou ze 4. století z Burgundska, 7. století z Porýní a 9. století z Bodamského jezera, kam ji nechal Karel Veliký zavést roku 881. Právě vynikající chuť červených vín Rulandského modrého oslavila oblast Burgundska natolik, že se z něj stala ve své době jedna z největších vinařských velmocí. 

Dnes Burgundsko tvoří základ vinařské oblasti Champaigne. Rulandské modré je totiž jednou ze 3 odrůd, ze kterých je povoleno vyrábět pravá šampaňská vína. Pěstuje se však i v Alsasku, kde je tato odrůda osázena na 8 % vinic. Nyní je ve Francii Rulandské modré pěstováno na necelých 30 tisících hektarech. 

Z Francie se odrůda rozšířila do sousedního Německa, zejména pak do oblasti Bádesko-Wüttemberska. V Německu je nyní Rulandské modré pěstováno na cca 11 % všech vinic (cca 12 000 Ha).  

Rulandské modré se dnes pěstuje zejména v: 

  • Nový Zéland 
  • USA-Kalifornie 
  • Austrálie 
  • Jihoafrická republika 
  • Chille 
  • Itálie 
  • Švýcarsko 
  • Rakousko 

Historie v České republice 

Do Česka se Rulandské modré dostalo díky Karlu IV., který se ji rozhodl přivézt z Francie. Říká se, že první sazenice dostali jako výslužku majitelé viničních hor z Mělníku za pomoc při chytání zlodějů na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů s pomocí Burgundských vinařů začal odrůdu pěstovat ve velkém.  

Tito vinaři z Burgundska pomohli českým sadařům začít Rulandské modré pěstovat stejným způsobem, jako se to dělalo v Burgundsku. Na kameni místní mělnické vinice byl vytesán letopočet a místo, odkud se odrůda do Čech přivezla – Chambertin 1348“. 

V roce 1938 bylo Rulandské modré pěstováno na 36 % všech vinic v ČR. Nyní se pěstuje na cca 8 % vinic. Průměrný věk porostu v České republice činil 11 let.  

Momentálně se nejvíce pěstuje v Čechách na Mělnicku nebo v okolí města Most. Na Moravě se Rulandské modré pěstuje hlavně v oblasti Bzence nebo na Mutěnicku.  

Rulandské modré bylo zapsáno do České odrůdové knihy roku 1941 pod názvem „Burgundské modré“, který byl roku 1993 změněn na „Rulandské modré“. 

Název 

Název Rulandské modré je poměrně nevyhovující a smysl nedávající pojmenování. Název „Rulandské“ totiž původně vychází z názvu Pinot Gris (Rulandské šedé), které vysázel a rozšířil německý obchodník Johann Seger Ruland ze Spayeru. 

I přes to, že se Rulandské modré i šedé považuje za Burgundská vína, neexistuje žádný důvod, proč by se tato vína měla jmenovat stejně. Tento název se však v České republice natolik uchytil, že odrůdě už neříká jinak.  

Rulandské modré se mezinárodně nazývá “Pinot noir”. Název „Pinot“ vznikl z francouzského slova „pin“, což v překladu znamená borovice. Hrozny rulandského modrého a ostatních příbuzných odrůd totiž připomínají svou menší velikostí malé šištičky borovice. 

Do roku 1993 se vínům Rulandského modrého říkalo „Burgundské modré“. Toto označení však muselo být na základě rozhodnutí soudu v Haagu změněno na základě lisabonské dohody. Od roku 1993 tato odrůda nese pouze název „Rulandské modré“. 

Mezi synonyma Rulandského modrého, pod kterými lze tuto odrůdu najít, patří: 

  • Roučí modré 
  • Pinot noir 
  • Burgundské modré 
  • Blauer Kevner 
  • Blauer Burgunder 
  • Kisburgundi 

Mutace a klony odrůdy 

Rulandské modré je odrůda známá pro svou velkou náklonost k mutacím. Vedle registrovaných mutací existuje mnoho dalších klonů této odrůdy. Patří mezi ně například Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot Précoce Noir, Pinot Meunier, Pinot LiébaultBlauer Arbst, ale i další burgundské odrůdy Pinot Teinturier a Pinot Tête de Nègre. 

Roku 2007 ukázali francouzští vědci, že odrůda Rulandského modrého je úplně první odrůdou, jejíž DNA a genom byl plně rozluštěn.  

Pěstování  

Jedná se o odrůdu poměrně dobře odolnou vůči zimním mrazům. Na jarní mrazíky je kvůli svému brzkému rašení citlivější, a proto se více hodí k pěstování do jižnějších oblastí. Výnosy u Rulandského modrého jsou výrazně nižší než například u odrůdy Zweigeltrabe (u Rulandského modrého se jedná o cca 10 tun/hektar). 

Průměrná cukernatost této odrůdy přesahuje 20 °NM (normovaného moštoměru – hlavní ukazatel obsahu přírodního cukru v alkoholických nápojích, udává podíl cukru na 1 litr vody) a obsah kyselinek se pohybuje okolo 8-12 gramů/litr. 

Růst a období plození 

Rulandské modré je středně pozdní odrůdou, jejíž vegetační cyklus (období, kdy réva plodí nové výhonky) trvá cca 140 až 150 dní. Rašení probíhá v první polovině května a první květy se objevují až na přelomu poloviny června. Hrozny jsou připraveny ke sklizni až v první polovině října a probíhá do konce 1. poloviny listopadu. 

Choroby a škůdci 

Zweigeltrebe je středně odolná odrůda vůči plísni révové (plasmopara viticola) a o něco více odolná vůči padlí révovému (Uncinula necator). Mezi další choroby a škůdce patří plíseň šedá, která je u některých vinařů velmi vítaná, jelikož díky ní můžou vyrábět tzv. ledová vína. 

Mezi další škůdce patří obaleči. Z virových chorob je velice náchylná na svinutku, kvůli které květy révy za chladnějšího počasí opadávají.  

Poloha a půdy 

Rulandské modré je odrůda náročná na kvalitu půdy a polohy. Nejlépe se ji vede na mírných jižně směrovaných svazích s dostatkem slunečního svitu. Naopak se ji nedaří na rovinatých vinicích. 

Vyžaduje dostatečně hluboké a kypré půdy, které se snadno prohřejí. Mezi vhodné půdy se řadí zejména křídové, lehčí štěrkové nebo hlinito-písčité půdy. V těžších půdách réva lépe plodí, ale hrozny bývají méně výrazného zbarvení. 

Víno Rulandské modré 

Víno Rulandského modrého je specifické svou plností, která se s delším zráním zvyšuje. Jedná se o vína velmi vhodná k archivaci zejména u červených vín. Z této odrůdy se však vyrábí i vína růžová, která jsou často míchána s Rulandským šedým.  

Typická vína Rulandského modrého mají rubínově až cihlově červenou barvu s oranžovým nebo nazlátlým odrazem od okraje sklenice. 

Ve víně je možné hledat ovocné hořkomandlové kořenité aromatické tóny. Svou plnou chutí s velmi jemnými tříslovinami (látky, které způsobují hořkost vína z pecek a stonků révy) připomíná ostružiny, maliny, jahody, černé třešně, brusinky, jasmín nebo banány. Ve vyzrálých vínech může připomínat kouř hořícího dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké madle nebo hořkou čokoládu. 

Při metodě Barrique víno získává smetanovo – vanilkový rozměr. Vína Rulandského modrého však nejsou vždy vhodná pro metodu Barrique, která může poškodit přirozený charakter vína a pozměnit jeho kvaliitu.  

Své specifické vlastnosti víno dostává spíše zráním v dubových sudech nebo v lahvích. 

Tato vína se často řadí mezi přívlastková vína. V lepších ročnících se z bobulí vyrábí výběry z bobulí, výběry z cibéb nebo výběry z hroznů. Výběrová vína jsou považována za velmi kvalitní a vhodná k příležitostnému pití.  

Stolování Rulandského modrého  

Pro vína Rulandského modrého platí, že se musí pít v širokých pohárech. Tradice uvádí, že čím starší víno servírujeme, tím širší pohár zvolíme. Pohár se plní do ¼ objemu tak, aby se mohla široká hladina vína dobře provzdušnit.  

Archivní vína se nejvíce hodí k samostatnému pití při větších příležitostech. Je vhodné je podávat při teplotě 20 °C a vychutnávat si jejich chuť a vůni.  

Mladší vína jsou velmi dobrá v kombinaci s pečeným masem, zvěřinou, tmavými masy, nadívaným drůbežím a jinými druhy masa. Přikládají se také k pokrmům z hub, sýrům nebo k menším čokoládovým zákuskům. 

Jednu kvalitní lahev archivního vína Rulandského modrého koupíte i v řádu několika tisíc. Mladá vína je možné pořídit už od 110,- za lahev. 

Autor a zdroj: Marie Graclíková, Foto: Pixabay



Sdílejte tento článek:
sharethis
Tento článek byl publikován: