Muškát moravský (zkráceně MM) je původem česká moštová odrůda révy vinné. Je momentálně druhou nejrozšířenější pěstovanou tuzemskou odrůdu. Pěstuje se pro výrobu bílých vín a burčáku. Je velice oblíbená pro svou ovocnou, svěží a harmonickou chuť s příjemným nasládlým aroma. Používá se také k výrobě cuvée nebo sektů.
Historie
Odrůda Muškát moravský je odrůda původem z jižní Moravy. Byla vyšlechtěna ještě v bývalém Československu a v roce 1987 i zapsána do české státní odrůdové knihy. Stejného roku byla tato odrůda registrována také do slovenské státní odrůdové knihy. Tato odrůda byla vyšlechtěna ve speciální šlechtitelské stanici v Polešicích.
Později v roce 1993 však byl uznán i současný název, který je dnes populárnější a používá se častěji.
Šlechtěním odrůdy Muškát Ottonel a Prachttraube vznikla zbrusu nová odrůda – Muškát moravský – který je dnes v České republice 2. nejčastěji pěstovanou odrůdou.
Celkově se na našem území momentálně pěstuje přes 420 hektarů Muškátu, z čehož je cca 90 % produkce pěstováno právě na jižní Moravě. Ve celorepublikovém měřítku se tato odrůda pěstuje na celkově 1,2 % všech vinic.
O vyšlechtění této odrůdy se pokusil Ing. Václav Křivánek, který se snažil zaplnit mezeru na vinařském trhu. Dlouhou dobu totiž ve vinařském českém odvětví nebyla k dispozici žádná odrůda, která by měla příjemné muškátové aroma.
Zkřížením 2 zmíněných odrůd se mu podařilo dosáhnout požadovaných vlastností a vznikla tak velice žádaná a populární typicky československá odrůda. Muškát moravský byl také několikrát zkoumán a zkoušen pod pěstitelským označením MO x PR 23/33.
Dnes je průměrné stáří vinic v ČR přibližně 15 let. Nejvíce se pěstuje na Slovácku.
Prachttraube
Jedná se o rodičovskou odrůdu, která v překladu z němčiny znamená „nádherný hrozen“. Tato původem německá odrůda byla vyšlechtěna okolo roku 1870 šlechtitelem Christianem Oberlinem.
Poměrně hojně se pěstuje i v dnešní době v oblasti Mutěnic. Tato odrůda poskytla Muškátu moravskému specifické meruňkové či broskvové aroma či náznak černého rybízu.
Muškát Ottonel
Tato mateřská odrůda poskytuje Muškátu moravskému příjemnou jemnou chuť a muškátové aroma. Pochází nejspíše z Francie, kde se dnes pěstuje zejména v alsaské oblasti.
V České republice je pěstována spíše okrajově. Ve vůni lze hledat růže, citrus, pryskyřici nebo toast. Tyto vlastnosti podědil i Muškát moravský.
Muškát moravský v ČR
I přes to, že se jedná o poměrně novou odrůdu s krátkou historií, získala si v České republice a na Slovensku velice dobrou pověst. V ČR se pěstuje jak v Čechách, tak na Moravě.
Úplně nejčastěji je však na ni možné narazit na Slovácku (zejména na Mutěnicku). Jen 3 roky po oficiálním schválení a zapsání této odrůdy do státní odrůdové knihy se tato odrůda silně rozšířila po celém území – v roce 1990 se tato odrůda pěstovala na 318 hektarech. Dnes se Muškát pěstuje na 420 hektarech půdy, přičemž průměrné stáří vinic je 15-17 let.
Popis keře
Muškát moravský je novodobá odrůda moštové révy vinné. Jedná se o jednodomou dřevitou liánu, která se pomocí silných úponků dokáže pnout po různých površích až do výšky 3 metrů.
Kmen dorůstá až do šířky v průměru 10 cm. Kmen má světle zbarvenou borku (svrchní část kůry dřeviny), která se loupe v pruzích. Má polovzpřímené letorosty, které jsou silné a zbarvené do zelena.
Internodia (část stonku mezi jednotlivými nody) jsou 5-8 cm dlouhé. Kvůli bujnému růstu a zalistění je potřeba keř prostříhávat a odstraňovat zálistky.
Včelka má žlutozelenou barvu, je slabě ochlupená. Letorosty jsou taktéž žlutozeleně zbarveny s bronzovými odstíny.
Mladé 1-2 leté réví této odrůdy je poměrně silné a zbarvené do hnědé až hnědošedé barvy.
Listy jsou středně velkého vzrůstu s hladkou až slabě puchýřnatou vrchní stranou čepele. Naopak spodní strana čepele je hustě štětinatá. Okraj listu je specifický svým výrazným zoubkováním.
Květy muškátu moravského jsou oboupohlavní (zastávají funkci samičí i samčí) a zbarveny do žlutozelené barvy. Jsou samosprašné (oplodnění probíhá vlastním pylem – samoopylení).
Plody dorůstají středních velikostí (až 15 mm a 1,8 g na bobuli). Mají kulatý až vejčitý tvar a žlutě zbarvené bobule s jemným slabě voskovým povrchem.
Dužnina má řídký charakter s výraznou muškátovou chutí a středně velkými semeny. Celý hrozen je středně velký až velký (dorůstá až 140 mm a váží až 200 g). Hrozny rostou středně hustě na středně dlouhé stopce.
Název
Odrůda Muškát moravský je registrován pod oficiálním názvem MOPR. Jedná se v podstatě o šlechtitelské označení odrůdy. Zkratka MOPR, vychází z názvů mateřské a otcové odrůdy Muškátu moravského.
M – Muškát
O – Ottonel
Pr – Prachttraube
Jelikož se jedná o původem československou odrůdu, je těžké ji najít jinde po světě. To je také důvod, proč je těžké jej najít pod jinými názvy, než u námi certifikovaných v Česku.
Každopádně je možné se s touto odrůdou setkat také pod pojmy Mopr blanc, MoPr, Mopr nebo Muskat Morawski (v Polsku).
Jak pěstovat Muškát moravský?
Muškát je poměrně plodná odrůda, která má průměrnou výnosnost 10-15 tun/hektar. Zároveň se však jedná o odrůdu, která vyžaduje silnější redukci výnosů až na 5-6 tun/hektar. Redukce výnosnosti se provádí proto, aby zbývající dozrávající hrozny měly možnost být lépe vyživeny. Tímto se zajistí i lepší chuťové a aromatické vlastnosti. Právě z hroznů z redukovaných vinic Muškátu moravského pochází ty nejkvalitnější a konkurenceschopná vína.
Jedná se o poměrně ranou odrůdu, která není nijak náročná na polohy – je to plastická odrůda, která skvěle roste i v méně teplých vinařských oblastí. Špatně snáší suché půdy, ve které je málo vlhkosti. Muškátu vyhovují spíše hlubší půdy. Proto je nevhodné jej pěstovat na písčitých a štěrkových půdách – tehdy plodí velice nevýrazná a málo výnosná vína.
Choroby a škůdci
Stejně jako ostatní odrůdy vinné révy, i Muškát moravský podléhá různým chorobám i škůdcům. Je velice odolný vůči hnilobě a vlhkosti, proto se pěstuje spíše v hlubších půdách.
Plíseň révová /Plasmopara viticola/
Jedná se o chorobu révy vinné, která je způsobena houbou Plasmopara viticola. Nejprve vytváří hnědavé skvrny se spory na listech, kolem kterých se postupně tvoří šedobílý povlak. Tyto skvrny se objevují i na bobulích hroznů, které po napadení hnědnou a praskají. Nejlepší biologickou ochranou je nechávat provzdušněný prostor mezi jednotlivými řadami a ruční likvidace napadených a opadaných listů.
Padlí révové /Uncinula necator/
Jedná se o houbu, který je známá jako cizopasník a patogen révy vinné. Je možné ji poznat podle bělavého povlaku a poprašku na bobulích – to je také důvod, proč se ji v ČR říká „moučnatka“. Dobře se rozmnožuje v teplém a vlhkém počasí.
Plíseň šedá /Botrytis cinerea/
I přes to, že je odrůda velice odolná vůči hnilobě a vlhkosti, poměrně často se potýká s plísní šedou, která napadá plody révy. Tato plíseň je však mnohdy vinaři žádaná. Plíseň vysává z bobulí přebytečnou vodu, čímž se v nich hromadí cukr. Tento cukr poté vinaři využívají ve svůj prospěch a vytvářejí z takto napadených bobulí velice populární a opravdu kvalitní ledová vína.
Muškát moravský může být napaden také roztoči nebo sviluškami.
Kdy dozrává Muškát moravský?
- Muškát moravský je středně raná odrůda. První rašení oček probíhá ve 3. týdnu 4. měsíce.
- První květy lze najít už v 1. polovině června – Muškát kvete postupně a pomaleji.
- Zaměkání bobulí začíná v 1. polovině srpna a sklizeň už v polovině až konci září.
- Sklizeň probíhá zároveň ve stejný čas, jako například sklizeň odrůdy Müller Thurgau.
Odrůda je středně odolná vůči mrazům (až do -22 °C), přičemž velice dobře zvládá i jarní mrazíky. Má opravdu dobrou regenerační schopnost a to i při poškození starého dřeva zimními mrazy. I přes to, že má odrůda sklony k bujnému růstu a plození, neměla by se přetěžovat – je proto potřeba pravidelné prostříhávání keřů.
Pro dosažení kvalitních vín by neměl celkový výnos překročit hranici 10 tun/hektar. Muškát je velice stabilní ve svých výnosech, hodí se proto i pro začínající vinaře.
Průměrná cukernatost bobulí bývá 16-20 °NM a při redukci až 18-22 °NM (normovaný moštoměr – ukazuje poměr cukru ve vinném moštu).
Datum sklizně hroznů je ovlivněno obsahem kyselinek, které se s delším zráním stávají silnějšími. Proto je potřeba zahájit sklizeň nejpozději při 8 g/l.
Burčák z Muškátu moravského
V České republice se jedná o velice populární odrůdu i z hlediska výroby burčáku (nedokvašeného vína). Důvodem je dřívější zralost a sklizeň bobulí.
Rané odrůdy jsou totiž na výrobu burčáku úplně nejlepší (vhodné je také víno Irsai Oliver, Veltlínské červené rané nebo Modrý Portugal).
Burčák z Muškátu moravského má vysoký obsah vitamínu B a C. Přináší pozitivní účinky na pokožku, nehty i vlasy a díky kvasinkám pomáhá vyčistit i trávicí trakt. Je však pozor dbát na správné dávkování – burčák obsahuje ještě o trochu více alkoholu, než průměrné pivo – proto je potřeba při jeho konzumaci být extrémně ostražití.
Dobrý burčák z Muškátu moravského je poznat na první pohled – má krásnou žlutou barvu a stále kvasí (bublinky oxidu uhličitého). Správný burčák by neměl být příliš kalný – kal znázorňuje vysoké procento prokvašeného cukru a tedy i vyšší procento alkoholu. Také není vhodné vybírat burčák, který má vyloženě hnědou barvu a je cítit po droždí.
Vlastnosti vína
Víno Muškátu moravského je velice populární zejména na Moravě. Má světle žlutou barvu s výraznou muškátovou vůní. Chuť je spíše lehká a s nižším obsahem kyselinek.
Acidita neboli kyselost je nižší, proto je potřeba pro výrobu suchých vín provádět sklizeň včas. Víno má silnou muškátovou vůni a chuť nejen kvůli vlastnostem bobulí, ale také díky pečlivém zpracování vinařů. Při nevhodné manipulaci je ve víně cítit plochost, slabou vůni a nepříjemné tóny kyseliny mléčné.
Vína Muškátu moravského jsou vhodná i pro výrobu sektů. Taková vína mají světle žlutou barvu, výraznou muškátovou vůni s náznaky černého rybízu a broskví.
- Vína Muškátu nejsou kvůli své brzké sklizni vhodná k archivaci.
- Od roku 2010 se z Muškátu moravského může vyrábět i svatomartinské víno.
Jak podávat muškát moravský?
Víno je vhodné podávat v tulipánové sklenici při průměrné teplotě 9-11 °C.
S čím kombinovat Muškát?
Muškát moravský je bílé víno, které je možné, díky své jemnosti, podávat jako aperitiv k předkrmům nebo jako přípitek. Skvěle se hodí k paštice z husích jater, kuřecímu masu nebo nejrůznějším plodům moře.
Díky tomu, že je víno lehké, hodí se skvěle i k ovocným nebo zeleninovým salátům. Naopak výběrová vína jsou skvělá v kombinaci s zvěřinovým masem nebo okořeněnými grilovanými rybami. Některé sladší výběry chutnají velice dobře i v kombinaci s ovocnými nebo čokoládovými zákusky.
Autor: Marie Graclíková, Foto: Pixabay
